#29 – Porto I

10. 7. 2020

V červenci 2017 byla Terka na studijní stáži v nemocnici v portugalském Portu. Využil jsem tedy této příležitosti a na pár dní se za ní přijel podívat.

DEN PRVNÍ

Každá cesta začíná u balení. Můj plán byl sbalit se pouze do kabinového zavazadla, což vzhledem k tomu, že jsem s sebou bral poměrně dost fototechniky byl docela zajímavý kombinační úkol. Nakonec asi dvě třetiny mého batohu, vyhovujícího podmínkám kabinového zavazadla, plnila fototechnika, třetina oblečení a další nezbytnosti. Jel jsem maximálně nalehko, s minimem věcí. Samozřejmě mluvím o věcech běžné potřeby. Z fotonáčiní jsem bral zrcadlo Nikon D700 a objektivy Nikkor 18/3.5 AiS, Nikkor 35/2 AiS a Nikkor 85/2 AiS, dále ND1000, přechoďáky a stativ. K tomu nějaké baterky, karty a další maličkosti. Hlavně stativ zabral dost místa, vzhledem k tomu, že jsem nechtěl riskovat nechat ho na batohu venku, dal jsem ho dovnitř.

Doprava na letiště i let samotný proběhl bez problémů. Na cestě z letiště jsem se zeptal informátora pro MHD, kterých bylo na zastávce hned několik. Díky Google mapám, které mají v Portu i MHD spoje, jsem neměl problém vystoupit na správné zastávce a dojít k hotelu. Porto je krásné přímořské město se zajímavým historickým centrem. Kdo mě zná ale ví, že turisticky exponovaná místa nejsou to, co mám rád. Snažil jsem se tedy mimo vnímání krás ryze turistických zavnímat i nějaké místňácké lokality.

Ubytování jsem měl zařízené přes Student Agency v hostelu Cristal Guest House, v podstatě v centru.

Ulice s mým hostelem
Zajímavé prostředí hostelu
Úzký hotýlek, který byl pěkně řešený

Jednolůžkový pokoj byl velmi pěkný, pro jednoho na uložení věcí a na přespání velmi dostatečný. Vzhledem k tomu, že byl pod střechou, bylo velmi dobré, že byl klimatizovaný.

Akorát pro jednoho, nic mi nechybělo 🙂

Vybalil jsem si všechny věci, které jsem nepotřeboval, nastavil jsem tedy klimu na večerní vychlazení pokojíčku, kde bylo jako v sauně, a šel jsem hledat Terku. Je docela zábavné sejít se na konkrétním místě ve městě, které člověk vůbec nezná. Ale díky Google mapám to šlo. S Terkou jsme se měli sejít u katedrály Sé do Porto. Šel jsem ale cestou nerovnou a potkával jsem na ní mnoho zajímavých budov a zákoutí.

Portská architektura mě baví
Takovéto scény doslova na každém kroku
Domy v kopci? Vyřešeno 🙂
Světlo začíná mít ty správné parametry
Člověk překonává docela slušné převýšení, schody jsou všude 🙂
O zajímavá řešení není nouze
Úzké portské uličky…
…a průchody.
Občas jsou ty scenérie neuvěřitelné 🙂

Za užití Google map se blížím k Terčině poloze. Ale jde mi to pomalu, protože co zákoutí, to krása. Takto jsem vystoupal okolo kostela Sv. Vavřince, čímž jsem překonal docela slušné převýšení. To jsem ještě netušil, že překonávání převýšení bude běžná součást každého dne. Doufal jsem taky, že narazím na nějaký obchod, kde si budu moct koupit nějaké pití. Pil jsem naposledy před nástupem do letadla a to už je pár hodin. Vlastně dost hodin, někdy okolo 12. A tady je poměrně vedro.

Ano, až tam nahoru se drápu 🙂
A ty výhledy!

Toto schodiště mi trvalo opravdu dlouho. Ne proto, že by bylo tak dlouhé a strmé, ale výhledy byly luxusní. Otáčel jsem se každých pár schodů, kam se podíváš, tam scenérie jako z pohádky.

Nakonec schodiště zdolávám a blížím se ke katedrále. Večerní světlo kraluje.

A tady je! Katedrála Sé do Porto

S Terkou katedrálu obcházíme a já ještě dělám pár fotek.

Vnitřek podloubí z předchozí fotky

Je před devátou večer, stále je vedro a já pil naposledy v České republice. Terka mi sděluje, že v centru obchody v podstatě nejsou, musí se jít kousek mimo. To ale nechci, když jsem si objednal zajímavou lokalitu na večerní focení, kam mě Terka bere. Přecházíme most Ludvíka I., most, po kterém v celé šíři chodí pěší, auta tam přístup nemají. Ale každou minutu tudy jede tramvaj, lidi se rozestoupí, tramvaj projede, lidi se vrátí na koleje. Dobře, to je docela zajímavé řešení.

Slunce zapadá, není čas ztrácet čas.

Přecházíme most, sundávám batoh, abych rozbalil stativ a koukám, že mi batoh posral nějaký pták. Tak dík, že… Terka investuje svůj jediný balíček kapesníků do ptačích hoven a společně se nám povede batoh a stativ očistit. Mám nejvyšší čas, komponuji scénu celého historického centra a mostu. Mám docela “štěstí”, několik historických památek se opravuje, tak mám na fotce “historické” jeřáby. No co 🙂 Ta bílá šmouha dole, je nějaká umělecká “ozdoba”, kterou na krásnou riviéru nainstalovali…

Přehazuji osmnáctku za 85/2 a dělám nějaké detaily dalšího zajímavého mostu, na který se plánuji jít podívat.

Tak, můj první půlden v Portu pomalu končí, slunce zapadlo a všude panuje dobrá nálada večerní zábavy. Jsem vyschlý jako troud, mám hlad a jsem docela utahaný. Terezka mě bere na náměstí Liberdade, tam objevujeme kebab/pizzerii. Objednáváme si jídlo, vodu a pivo. Nakonec dám piva dvě.

Doprovázím Terku na její ubikaci a podle map se vracím, už poměrně hlubokou nocí, zpět. Přicházím do krásně vychlazeného pokoje a po celém dní s cca 15 tisíci kroky upadám ihned po ulehnutí do bezvědomí.