#15 – Čas na venkově

Vždycky, když jedu za mými příbuznými na venkov, splní to přesně to, co od toho očekávám. Uklidnění, zpříjemnění dne, snížení rychlosti. A taky jistý pocit skutečnosti. Minimum instantních a virtuálních vlivů. A taky trocha nostalgie z místa, kde jsem trávil dětství a kde teď tráví dětství malá Anička.

„Zatím se tě bojím, protože už jsem na tebe zase zapomněla, že. Ale… chceš?“

„Pojď ven, tady je nuda!“

No jo, třešně. Na tomhle stromě jsem strávil kus dětství. A tak jsem si to musel zkusit znovu. Vůbec jsem nebyl tak klidný, jak si to pamatuji 🙂

Ale výhled je hezký.

Zvědavá holka potřebuje všechno zkusit a vidět.

Z této fotky běžců se stala na dlouhou dobu jedna z mých nejoblíbenějších fotek.

Trochu práce je přece jen třeba udělat.

Všichni koukají…

…co se kde děje.