#28 – Recenze alba II

3. 4. 2020

Album SAAL Digital

Po několika letech jsem znovu dostal možnost o testovat album od společnosti Saal Digital. Tentokrát se jednalo o produkt Professional line, tudíž zde byl prostor jak pro srovnání pokroku ve výrobě, tak, a to především, rozdílu mezi standardní verzí a verzí profesionální.

V detailech odkážu na svou první recenzi zde, kde podrobně popisuji jednotlivé fáze. Na těch se skoro nic nemění, takže je nebudu popisovat znovu, popíšu jen změny, kterých jsem si všiml.

Program

V rámci softwaru se toho moc nezměnilo, nebo jsem si toho aspoň nevšiml. Když jsem pročítal svou první recenzi, vadilo mi trochu chaotické ukládání fotek do šablony. Tohle se nyní zlepšilo, ale docela bych ocenil, kdyby se zobrazovala poslední volba šablony, nebo lépe třeba 5 posledních. Protože pokaždé hledat tu zvolenou šablonu, která je na 65. místě z osmdesáti v záložce 4 z dvou milionů, to se mi fakt nechce a docela mě to štvalo. Ale jinak mi software přišel fajn. Obálku jsem si tentokrát nenavrhoval sám, ale použit šablonovou. To přineslo klid co se týče vystředění, obrázek byl na z šablony, přišel mi přiléhavý, tak jsem se tom víc nevěnoval. Popis pod obrázkem měl jasně dané parametry, tak to bylo jednodušší.

Co vidím jako trochu nešvar, který je ještě umocněný tím, že s tím program prudí, je upozorňování na nepotištěnou stránku z druhé strany obálky. Tohle někdo fakt chce? Tohle někdo fakt dělá? Myslím, že ne. Elegantní řešení by byl přepínač ve smyslu „chci potisknout druhou stranu obálky“.

Finální produkt

Vzhledem k tomu, že dokončení a platba proběhla ve stejně bezproblémovém duchu jako minule, nebudu se tím znovu zabývat a přejdu rovnou k hodnocení finálního produktu. Parametry alba jsou následující:

Professional Line 22×30, obálka černá kůže, matný papír, 72 stran

Album přišlo pěkně zabalené a po vybalení jsem byl spokojený s jeho vzhledem. Kůže, kterou jsem si vybral na obálku, nemá s kůží nic společného, ale to jsem ani nečekal. Nicméně napsané to tam být mohlo, že se jedná o dekor, nebo o imitaci. Na tyhle zavádějící informace jsem docela vysazený, protože kdybych čekal opravdu album v kůži, byl bych docela zklamán. Dekor kůže není vyvedený špatně, písmo na něm vypadá pěkně, stejně jako grafika.

Při focení shora jsem byl se skladbou listů a vzhledem obálky spokojený. Na pohmat je cítit v ohybu měkkost a jakoby nedolepení obálky k podkladu, ale to může být dáno technologií. Každopádně mé první album to má pevnější a pocitově poctivější.

Album jsem fotil cca po měsíci po doručení, kdy leželo v poličce položené bez zatížení celou plochou na rovné podložce. Proč to píšu? Při položení alba na bok je vidět, že na sebe některé listy nedoléhají a album se kroutí.

Nové vs. staré

Když jsem si tohoto všiml, šel jsem pro své první album, které leží celé ty roky na v podstatě stejném místě, jako jsem uložil album nové. To se nekroutí a všechno hezky doléhá. Je otázka, jak moc do toho promlouvá velikost, ale každopádně to není zrovna pěkné a rozhodně se to nehodí k produktu, který se jmenuje Professional.

Ještě pár detailů průhybu

Co se týče samotného obsahu, je to opět na jedničku. Tisk je velmi dobrý, barvy věrné, rád dávám tiskárně čelenž spočívající v kombinaci barevné a černobílé fotky na jedné stránce. U špatného tisku černobílá fotka ujede do nějaké barvy, typicky zelené nebo fialové. Ale tady opět nic, všechno krásně drží a je radost na to koukat. Ohyby stránek jsou perfektní a matný povrch fotopapíru má přesně tu strukturu, kterou mám rád.

Černobílá je dobrá 🙂
Detail struktury a ohybu stránky

Hřbet a ohyby jsou provedený pěkně a vše hezky lícuje

Závěrem můžu určitě doporučit album od Saalu jako kvalitní produkt, minimálně co se týče kvality tisku. Provedení samotného alba mě trochu zklamalo, ale je otázka, nakolik je to exces a nakolik systémová vada. Každopádně děkuji společnosti Saal Digital za možnost znovu vyzkoušet jejich album.

Fotky v albu obsažené budou co nevidět na blogu i v galerii 🙂


Technika: Sony A7II + Nikkor 35/2 AiS, Nikkor 35-105/3,5-4-5 Macro